Nebudou při uplatnění filmu v dějepisné výuce porušena autorská práva?
Vhodné řešení představuje pojetí tzv. citace. Citovat lze jakékoliv dílo, tedy nejen text, ale kupříkladu i ilustraci, fotografii nebo i audiovizuální záznam. Následující řádky vycházejí z formulací autorského zákona a stanoviska odboru autorského práva MKČR:
Právní úprava citací je formulována v Zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (…) mj. takto:
§ 31 (AZ) Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
- užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
- užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, … a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen…
MKČR:
Ve školské praxi užití jakéhokoli audiovizuálního materiálu pro potřeby výuky nepodléhá omezením autorského zákona, pod podmínkou, že bude podloženo dalšími metodickými a didaktickými postupy. Užitím díla se musí sledovat určitý cíl výuky – samotné užití díla nemůže být jediným cílem.